Blátivá je massa
žvanivých to tvoreèkù.
Nìkteré to na ulici.
Nìkteré to v domeèku.

Na píseècích hmotných statkù,
maturit a diplómù,
staví si to jistoty.

To stalo se však
jenom slupkou,
té pradobytèí nuzoty.

Dobré ráno.
Dobrý den.
Dobrý veèer.
Dobrou noc.

Tak dìlí si to
tmu a žár,
té rudé hvìzdy opodál.

Nad níž chtìli by
a nemají však moc.

Tak uctívají dobrý mrav.
Tak žijí v pravé víøe,
že øíká si to pán.

A morálce?
Té rozcapené, vilné zhýøe?
Vylizují z kundy maz.

Jen plevelem
vzácné zahrady
je ten pøebujelý vøed,
ten zemì homokaz.